Začít cvičit není těžké. Vydržet u toho – to už je jiný příběh. Mnoho lidí se na začátku nadchne pro nový režim, koupí permanentku do posilovny, stáhne si fitness aplikaci, nebo se zapíše na lekce pilates. Ale po pár týdnech nadšení vyprchá a původní elán se vytratí. Proč se to děje? A co může pomoci motivaci udržet dlouhodobě?
Motivace: vnitřní versus vnější
Psychologové rozlišují dva základní typy motivace: vnější a vnitřní. Vnější motivace přichází z okolí – chceme vypadat lépe, zhubnout do plavek, nebo být „fit jako ostatní“. Vnitřní motivace naopak vychází zevnitř. Máme radost z pohybu, ze zlepšení výkonu nebo z pocitu, že se o sebe dobře staráme.
Z výzkumů vyplývá, že právě vnitřní motivace je ta, která nejčastěji vede k dlouhodobému udržení návyku. Pokud je cvičení spojeno s radostí, hrdostí nebo pocitem smyslu, stává se přirozenou součástí života.
Co nás demotivuje: nejčastější překážky
Jedním z největších nepřátel pravidelného pohybu je nerealistické očekávání. Pokud si člověk slíbí, že bude pětkrát týdně trénovat, a realita tomu neodpovídá, snadno se dostaví frustrace a pocit selhání.
Demotivačně také působí stereotyp – stejný typ tréninku stále dokola může po čase omrzet. Stejně tak nedostatek viditelného pokroku nebo porovnávání s ostatními, například na sociálních sítích.
Někdy nás od cvičení paradoxně odradí i přílišná tvrdost na sebe. Přístup „všechno nebo nic“ vede k tomu, že po vynechání jedné lekce přichází rezignace.
Jak si budovat pozitivní vztah k pohybu
Dobrý začátek je hledání formy pohybu, která člověka opravdu baví – ať už je to kruhový trénink, tanec, běhání, spinning, nebo třeba chůze v přírodě. Důležitý je i pocit kompetence: když vnímáme, že se zlepšujeme, i malé pokroky dokážou motivovat.
Pomáhá nastavit si malé, dosažitelné cíle a odměnit se za jejich splnění. Místo „za měsíc musím zhubnout pět kilo“ může být cílem například „tento týden půjdu třikrát na lekci, která mě baví“.
Skvělým pomocníkem může být také podpora okolí – ať už jde o kamarádku, se kterou chodíte do posilovny, nebo instruktora, který vás zná a dokáže vás povzbudit.
Když motivace kolísá, rutina pomáhá
Je důležité počítat s tím, že motivace přirozeně kolísá. Ne vždy budeme mít chuť nebo energii. V takových chvílích může pomoci rutina a návyk. Pokud máme pevně daný čas a místo, kde se věnujeme pohybu – například každé úterý večer lekce ve wellness centru – je snazší „prostě jít“ a neváhat.
Dobrý tip je také psát si tréninkový deník, sledovat pokroky a připomínat si, proč jsme vlastně začali.
Pohyb jako forma péče o sebe
Cvičení nemusí být nástroj na „opravu těla“. Může to být způsob, jak si vyčistit hlavu, jak se spojit s vlastním tělem, jak se zbavit stresu. Když začneme pohyb vnímat jako dar – a ne jako trest – změní se i náš přístup. A právě v tom se skrývá klíč k trvalé změně.